Klinická mikrobiologie a infekční lékařství je časopis, zabývající se klinickou a laboratorní problematikou infekcí v celé šíři, nejen z pohledu mikrobiologie, infektologie a epidemiologie, ale i z pohledu hraničních lékařských, výjimečně i nelékařských oborů. Přednost se dává informacím s praktickým výstupem.

      Redakce přijímá příspěvky v češtině nebo ve slovenštině, které odpovídají odbornému profilu časopisu. Kromě dopisů redakci, diskusí, zpráv a společenské rubriky jsou všechny přijaté příspěvky recenzovány (peer review), přičemž se zachovává oboustranná anonymita. Součástí příspěvku je překlad názvu a souhrnu do angličtiny.

      Uveřejněná práce se stává majetkem časopisu a přetisknout její část, přesahující rozsah abstraktu nebo použít obrázek v jiné publikaci lze jen se souhlasem vydavatele. Rukopis se archivuje v redakci; autorům se vrací jen v případě, že byl odmítnut, nebo na zvláštní vyžádání autora.

      Vybrané články jsou uváděny v plném znění i na internetové stránce časopisu (http://kmil.trios.cz/). Hlavní autor bude požádán o svolení k publikaci elektronické formy a naopak lze vyhovět vyslovenému požadavku autora o zpřístupnění plnotextové verze na Internetu.

      Všechny rukopisy zasílejte výhradně na dále uvedenou adresu redakce, a to zásadně ve dvojí formě:

• jeden kompletní výtisk s veškerou obrazovou dokumentací, opatřený titulní stranou s podpisem hlavního autora,
  
• text v elektronické podobě (na disketě nebo poslaný e-mailem) včetně titulní strany (viz dále, samozřejmě bez autentického podpisu) spolu s tabulkami, grafy a schématy, pokud byly vyrobeny pomocí počítačového programu. Tabulky, grafy, obrázky a schémata připojte jako samostatné soubory mimo vlastní text. Velmi tím usnadníte konečné zpracování.

      Po obdržení rukopisu redakce vyrozumí (korespondujícího) autora o zařazení do recenzního řízení nebo o přijetí k tisku. O výsledcích recenzního řízení je autor zpraven dopisem redakce současně s názorem redakce na konečnou úpravu článku. Redakce si vyhrazuje právo provádět drobné stylistické úpravy textu a upravovat pravopis podle progresivní verze. Před definitivním odevzdáním do tisku bude autorovi zaslán provizorní výtisk práce k autorské korektuře. Při autorské korektuře nelze bez předchozí dohody s redakcí provádět změny textu v rozsahu větším než 5 řádků. Užívejte obvyklých korektorských značek. Korekturu odešlete neprodleně zpět, nedostane-li ji redakce do 5 pracovních dnů od odeslání, nemůže k ní být vzat zřetel (je možné použít faxu nebo e-mailu s naskenovanou přílohou).

      Titulní strana obsahuje:

• název práce bez použití zkratek (ne psaný kapitálkami)
• jméno autora a spoluautorů ve zkrácené podobě bez titulů (J. Xyz, B.Yxz, ...) s odkazy na názvy jejich pracovišť
• názvy pracovišť (institucionální afiliace)
• typ sdělení (viz níže)
• úplná kontaktní adresa korespondujícího autora, včetně e-mailové adresy (pro další styk s redakcí)
• celá jména autorů včetně titulů a vědeckých hodností (kvůli zapisování do MEDLINE)
• telefonní, případně faxové spojení, rodné číslo a bankovní spojení hlavního autora (tyto údaje slouží pro další komunikaci mezi hlavním autorem a redakcí, pro vyplacení honoráře, a nebudou zveřejňovány)
• prohlášení, že zaslaný text je určen pro otištění v časopisu Klinická mikrobiologie a infekční lékařství a nebyl ani nebude jinde publikován (vyloučení duplicitních publikací), a klauzuli, že spoluautoři souhlasí s textem zaslaného sdělení a s uveřejněním v tomto časopisu
• negativní prohlášení o sponzorování či střetu zájmů; v opačném případě, kdy je práce sponzorována (grantem, jinou organizací, výrobcem apod.) nebo dochází-li ke střetu zájmů (např. autor je přímo či nepřímo zainteresován na výsledcích výroby či prodeje, je majitelem popisovaného patentu apod.), musí být tato skutečnost v závěru sdělení uvedena
• u klinických studií čestné prohlášení o schválení místní etickou komisí
• u pokusů na zvířatech prohlášení, že byly dodrženy ústavní nebo národní předpisy a směrnice pro chov a experimentální užití zvířat.

      Formulář s podpisy autora a všech spoluautorů lze doplnit i během recenzního řízení a je ke stažení zde

      Každý příspěvek musí být samotnými autory označen jako jedna z následujících variant; podle tohoto zařazení bude v redakci posuzován. Má-li předkládaná práce atypické charakteristiky, je vhodné kontaktovat předem vedoucí redaktorku anna.souckova@lfmotol.cuni.cz, případně jejího zástupce rozsypalh@volny.cz.

      Práce obsahuje výsledky vlastního laboratorního, klinického nebo epidemiologického výzkumu. Obvyklý rozsah 8-16 normostran; souhrnný počet tabulek, grafů a obrázků 2-10; literárních odkazů 10-20. Souhrn (Summary) v rozsahu 10-20 řádků musí být strukturovaný - rozdělený na odstavce: Cíl práce, popř. východisko (Background/ Objective[s]) - [Materiál a] metody ([Material and] Methods) - Výsledky (Results) - Závěr (Conclusions). Ze souhrnu musí vyplývat, jakou výchozí otázku si autor položil, k jakým výsledkům došel a jaký je praktický výstup jeho sdělení. K souhrnu jsou připojena klíčová slova v počtu 3-10. Vlastní text se standardně rozděluje na oddíly (uniform requirements): Úvod - Materiál a metody - Výsledky - Diskuse - Závěr. Práce je posuzována dvěma nezávislými recenzenty.

      Tato sdělení podávají přehled současných znalostí o určité problematice. Zpravidla neobsahují vlastní výsledky, mohou však být doplněny krátkou kazuistikou. Jestliže obsahují vlastní názory či komentář, musí být tyto názory jasně odděleny od objektivního výkladu. Obvyklý rozsah 10-20 normostran; souhrnný počet tabulek, grafů a obrázků 2-10; literárních odkazů 20-50, přičemž alespoň 50% z nich není starší než 3-5 let. Souhrn v rozsahu 10-20 řádků musí být výstižný a obsahovat nejdůležitější myšlenky textu. Připojuje se 3-10 klíčových slov. Práce je posuzována dvěma nezávislými recenzenty.

      Může se jednat o kazuistiku či jiné zajímavé pozorování z klinické či laboratorní praxe, výsledky pilotní studie, krátký souhrn poznatků o málo známém problému apod. Obvyklý rozsah 3-6 normostran; souhrnný počet tabulek, grafů a obrázků 1-4; literárních odkazů 3-10. Součástí je výstižný souhrn v rozsahu 5-10 řádků s klíčovými slovy. Vlastní text obsahuje úvodní část, vlastní pozorování, diskusi a závěr. Prochází recenzním řízením.

      Názor autora na odborný problém, komentář či polemika k dříve otištěnému sdělení a podobně. Rozsah 1-5 normostran, včetně eventuálních tabulek, grafů, obrázků a literárních odkazů. Žádný souhrn. Text neprochází recenzním řízením, redakce nemusí sdílet stanovisko autora.

     Zpráva z kongresu, ze zahraničního pobytu apod. Redakce přijímá odborně zajímavá sdělení. U zprávy z kongresu jde zpravidla o jedno podrobně zpracované a komentované téma. Naopak není žádoucí uvádět výčet přednášek či událostí a o každé z nich se zmínit jednou větou. Rozsah je 1-5 normostran. Žádný souhrn. Text neprochází recenzním řízením.

      Recenze knihy nebo skript vydaných v ČR nebo SR, které pojednávají o problematice klinické mikrobiologie nebo infekčních nemocí. Kritické pojetí je žádoucí. Rozsah 1-2 normostrany.

      Informace o události, jednání či rozhodnutí, které jsou významné pro čtenářskou odbornou komunitu a/nebo mají nadčasový charakter.

      Doporučený diagnostický a léčebný postup popisuje, jak postupovat při diagnostice, léčbě a ošetřování nemocného s konkrétní chorobou. Standard navíc obsahuje exaktně definované podmínky a k postupu jsou připojena měřitelná kritéria a indikátory kvality a efektivity. Otiskuje se ve znění, jak byl vydán garantující odbornou společností.

      Biografický článek ke kulatému jubileu nebo úmrtí významné osobnosti.

      V případech hodných zřetele může být použit i jiný typ sdělení (historická studie, vzdělávací článek, tisková zpráva apod.).

      Součástí časopisu je též "Informační bulletin", který je určen k informacím čtenářské obce o práci garantujících odborných společností, doškolovacích akcích a o významných jednáních s úřady a pojišťovnami. Přispěvatelé do této přílohy nechť kontaktují přímo pořadatele prim. Scharfena: scharfen@nemtru.cz.

      Rozsah rukopisu je určen typem sdělení (viz výše). Normostrana rozsahem odpovídá 1800 znakům včetně mezer. Stránky je třeba číslovat.

      K počítačové tvorbě textu, tabulek a grafů lze použít kterýkoliv běžný textový a tabulkový editor; používejte přitom běžných typů písma a před odesláním zkontrolujte vytisknutím zkušební stránky, souhlasí-li písmo na obrazovce s interpretací písma tiskárnou. Pokud by byl autor nucen příspěvek vytvořit v neobvyklém počítačovém programu, doporučuje se to předem s redakcí konzultovat (e-mail: redakce@trios.cz). U grafů je vhodné dodat redakci i výchozí údaje ve formě tabulky; umožní to znovu vytvořit graf způsobem vyhovujícím technologii přípravy časopisu pro tisk.

     Původní práce má jednotné členění textu, ostatní typy sdělení se přibližují tomuto vzoru. V tištěné formě práce obsahuje typ sdělení (v záhlaví), název, zkrácená jména autorů, pracoviště autorů (afiliaci), souhrn a klíčová slova v češtině (resp. slovenštině) a angličtině, zkratku časopisu, rok, ročník, číslo a stránkový rozsah, kontaktní adresu včetně e-mailu autora, údaj o tom, kdy práce došla do redakce a kdy byla (po recenzi a opravách autora) přijata k tisku a vlastní text sdělení.

      Název musí být stručný, výstižný a musí odpovídat skutečnému obsahu sdělení. Nesmí obsahovat zkratky (kromě nejobecnějších, jako AIDS, DNA apod.).

      Souhrn je napsán česky (popř. slovensky) a anglicky. Souhrn v angličtině není striktně vyžadován u krátkých sdělení a kazuistik. Musí obsahovat ve zhuštěné formě (v 10-20 řádcích, tj. max. 250 slovech) základní informace obsažené v článku. Souhrn u původní práce je strukturován. Cíle výzkumu, základní postupy, hlavní výsledky a zásadní závěry jsou obsaženy ve čtyřech odstavcích, do nichž je abstrakt členěn: Cíl práce, popř. východisko (Background/ Objective[s]) - [Materiál a] metody ([Material and] Methods) - Výsledky (Results) - Závěr (Conclusions). Ze souhrnu musí vyplývat, jakou výchozí otázku si autor položil, k jakým výsledkům došel a jaký je praktický výstup jeho sdělení. Obvykle v prvních 2-4 větách je charakterizován stav problému, další 2-3 věty udávají cíl práce. Metody a výsledky zahrnují charakteristiku sledované skupiny a použité metody. Do abstraktu jsou uvedeny i nejvýznamnější výsledky vyjádřené numericky i s udáním statistické významnosti. Chybou je uvedení pouhého příslibu, že toto článek obsahuje. V závěru musí být explicitně vyjádřeno, v čem autoři vidí přínos studie a co z dané studie vyplývá, přičemž jednou větou může být vyjádřeno i konkrétní doporučení pro praxi.

      Souhrn přehledového článku musí být rovněž výstižný a obsahovat nejdůležitější myšlenky textu. Je logicky členěn, ale není strukturován.

      Abstrakt je nedílnou součástí bibliografických databází. Zájemce, který se přes MEDLINE práci stáhne, musí dostat ucelený přehled projednávané tématiky. Původní "marketingová" úloha - tedy vyhledání celého článku - bývá překročena a čtenáři se spoléhají na tuto extrahovanou formu (souhrny se bohužel stávají samostatnou jednotkou vědeckého poznání). Vzhledem k zařazení časopisu do MEDLINE/ EXCERPTA MEDICA je třeba věnovat maximální pozornost zpracování souhrnu i jeho anglického překladu, a to jak po obsahové, tak formální a jazykové stránce.

      Uvádí se 3-10 klíčových slov - konkrétních i obecnějších. Výhodné je použít odborné termíny zahrnuté v tezauru deskriptorů Medical Subject Headings (MeSH) z dílny Národní lékařské knihovny USA a jejich českého překladu (databáze MeSH-CZ).

      Vlastní text původního sdělení se standardně rozděluje na oddíly (uniform requirements): Úvod - Materiál a metody - Výsledky - Diskuse - Závěr.

      Úvod vždy obsahuje zhodnocení stavu sledované tématiky. Vysvětlí se méně známé skutečnosti. Naváže se otázkami a hypotézami, které si autor vytkl ve studii objasnit. Úvod nemá být delší než diskuse.

      Oddíl Materiál a metody začínají charakteristikou uspořádání (designu) pokusu či studie. Následuje jednoznačná specifikace a popis metod, definice a počet pokusných osob či experimentálních zvířat. Musí být charakterizován způsob sběru, výběru, zpracování a hodnocení získaných dat. U statistického hodnocení se uvádí nejen metoda, ale i použitý počítačový program. Podle popisu materiálu a metod by mělo být možné pokus či studii zopakovat a dodatečně ověřit.

      Oddíl Výsledky obsahuje výsledky a statistické hodnocení, zatím bez interpretace. Pokud chybí statistické hodnocení, uvádí se tendence, trendy, směry a podobnosti. V textu jsou uvedeny odkazy na všechny tabulky, grafy a obrázky.

      Diskuse obsahuje interpretaci získaných dat a konfrontaci s dosud publikovanými a recentními výsledky, zejména těmi, které významně ovlivňují vývoj v dané oblasti. Zahrnuje zhodnocení, zda dosažené výsledky jsou v souladu nebo rozporu se současnými znalostmi. Při vývoji nové metody nebo zkoušení léčebného postupu jsou diskutovány přednosti a nedostatky použitého postupu. V diskusi autor prokáže, jako rozumí problému, protože se musí orientovat v recentních zahraničních i domácích publikacích.

      Závěrem je zhodnoceno, zda hlavní hypotéza byla potvrzena nebo vyvrácena. Z práce musí vyplývat konkrétní a praktická doporučení a v případě obecnějších výsledků se autor pokusí vytýčit směr dalších pokusů a studií.

      Přehledový článek není pevně strukturován. Standardně obsahuje úvod a závěr. Od úvodu se očekává seznámení s tématem a nastínění problému, nezřídka v historických souvislostech. Závěr logicky navazuje na předchozí text (tj. neobsahuje zcela novou informaci), zdůrazní se hlavní skutečnosti, kterými měl článek přispět k porozumění dané problematiky. Do závěru je vhodné zařadit představu o možných perspektivách vývoje a výzvu k určitému jednání (doporučení postupu).

      Článek může být sepsán u příležitosti životního jubilea významné osoby nebo výročí vzniku vědecké instituce. Poděkování je adresováno všem, kteří se jinak než autorským způsobem podíleli na výsledcích (např. laborantům, sponzorům, donátorům). Poznámka o podpoře grantem (s uvedením agentury a čísla) je pro autory dokladem využití finančních prostředků poskytnutých grantovou agenturou.

      Poznámka obsahuje sdělení čtenáři - obvykle technického rázu - které nepatří do vlastního textu.

      Seznam a výklad zkratek se uvádí podle potřeby, zejména pokud jich sdělení obsahuje velké množství.

      Literární odkazy mají být číslovány v pořadí, v němž byly uvedeny poprvé v textu. Udávají se pomocí arabských číslic v hranaté závorce. Úprava bibliografických referencí se řídí specifickými pravidly (viz níže). Vybrané publikace musí být striktně relevantní k tématu, měly by pokrývat období až do data ukončení rukopisu, přihlédne se k jejich dosažitelnosti pro čtenáře (omezí se nedostupné časopisy a publikace v jiných než světových jazycích, češtině a slovenštině). Není snad třeba zdůrazňovat, že by měl autor uvedené publikace skutečně přečíst. Vhodné je uvádět i české autory, čímž lze překonat patriotismus nebo neznalost zahraničních autorů. Oceňujeme i odkazy na tématicky blízké články v časopisu Klinická mikrobiologie a infekční lékařství.

      Každý graf, schéma, tabulka, vzorec či obrázek musí být připojen na zvláštním listě, na rubu s uvedením prvního autora a názvu práce. V textu je třeba na ně na příslušných místech uvádět odkazy. Je nutno počítat s tím, že v důsledku vícesloupcové sazby a proměnlivé velikosti tabulek a grafických objektů nutně dojde k oddělení těchto prvků od textu. Umístit obrázek či jiný grafický prvek na autorem požadované místo lze jen zcela výjimečně. Každá příloha (tabulka, graf, schéma) má být srozumitelná sama o sobě, bez čtení textu. Jsou-li v ní uvedeny zkratky, které se běžně nepoužívají, musí být připojeny vysvětlivky.

      Pro obrazovou dokumentaci je nejvhodnější použít originální fotografie, pérovky nebo diapozitivy (s uvedením jména autora snímku či obrázku). Připomínáme, že až na nečetné výjimky se veškeré ilustrace tisknou černobíle (ve stupních šedi), pro lepší výsledek jsou však s výhodou jako vstupní informace zpracovávány barevné podklady. Digitální fotografie, tabulky, grafy a další ilustrace v elektronické podobě doporučujeme zasílat v příloze textového souboru vždy jako samostatné dokumenty v původním formátu (např. *.jpg, *.gif, *.tif, *.bmp, *.eps, *.xls apod.) a nevkládat je do dokumentu pro MS Word (*.doc). MS Word v takovém případě slouží jen jako nadbytečná obálka, která zvyšuje pracnost dalšího zpracování a nezřídka přináší i jiné problémy. Rovněž nevhodná forma pro obrazovou i jinou dokumentaci je prezentace ve formátu MS PowerPoint a jemu podobných.

      Naopak grafy a tabulky jsou v grafickém studiu obvykle překresleny, aby byla zajištěna odpovídající kvalita ilustrací a jejich jednotným zpracováním časopisu dodána konzistentní grafická forma. Jako podklady je tedy možné poskytnout volně připravené nákresy a načrtnutá schémata, musí však být jasně srozumitelný obsah. Správnost garantuje autor přehlédnutím grafů a schémat před formální korekturou. Redakce odmítne rozsáhlé nepřehledné tabulky, stejně jako tabulky v počtu, nepřiměřeném k rozsahu a obsahu textu. Před zasláním podkladů, které vyžadují nestandardní zpracování, doporučujeme konzultovat pracoviště připravující časopis pro tisk (e-mail: pfck@bohem-net.cz).

      Výsledky vyšetření v číselné podobě uvádějte v jednotkách SI normy, pouze hodnoty pulzu, teploty a krevního tlaku je možné uvádět v konvenčních jednotkách (/min, °C, mmHg).

      Použije-li autor v textu zkratky, musí být příslušné výrazy poprvé použity v plném znění a následovány zkratkou uvedenou v závorce. Obsahuje-li text zkratek více, je alternativní možnost připojit jako zvláštní přílohu seznam použitých zkratek.

      Názvy mikroorganismů se píší kurzívou podle platného taxonomického zařazení. Poprvé uváděný název mikroorganismu musí být uveden v nezkrácené podobě (Staphylococcus aureus), při jeho opakování se použije zkrácená forma (S. aureus). Latinský název zůstává vždy v nominativu singuláru, skloňovat lze jeho počeštěnou formu (např. Salmonella, ale "...salmonelám...", nebo "...bakteriím rodu Salmonella..."). Podrobnosti o názvosloví mikroorganismů naleznete na samostatné stránce Poznámky k názvosloví mikroorganismů.

      Názvy léků se uvádějí v generické formě; pouze v případě, chtějí-li autoři z jakéhokoliv důvodu zdůraznit, že šlo o konkrétní přípravek (např. při popisu nežádoucích účinků), uvede se kromě generického názvu i firemní označení a jméno výrobce. Pravopisná zjednodušení mezinárodních nechráněných názvů (INN) jsou shrnuta na stránce Poznámky k názvosloví léčiv.

      Na samostatné stránce jsou Poznámky ke grafické úpravě textu (o umísťování interpunkčních znamének, používání speciálních znaků a měrných jednotek). Respektují doporučení Českého normalizačního institutu obsažené v dokumentu Úprava písemností psaných strojem nebo zpracovaných textovými editory v ČSN 01 6910 ze srpna 1997.

      Zařadí-li autor do rukopisu jakoukoliv dokumentaci nebo významnou partii textu, převzatou z jiné publikace, musí být pramen výslovně uveden a předložen písemný souhlas autora a vydavatele původního pramene. Je výhradně záležitostí autora opatřit si potřebný souhlas. Za respektování autorských práv odpovídá autor článku. Nejasnosti v tomto ohledu mohou být důvodem k odmítnutí práce.

      Sdělení (psaný text, tabulky ani obrazová část) nesmí porušit anonymitu pacienta. Neuvádějte proto v textu jména ani iniciály nemocných, nemocniční a protokolová čísla apod.

      Autor má povinnost oznámit podporu firmou nebo sponzorování organizací, a nebo dochází-li ke střetu zájmů, kdy je autor přímo či nepřímo zainteresován na výsledcích výroby či prodeje.

      Literární odkazy se číslují v pořadí, v němž byly uvedeny poprvé v textu. Odkazy se udávají pomocí arabských číslic v hranaté závorce. Úprava bibliografických referencí vychází z normy ISO 690 a přizpůsobuje se formátu citací v databázi MEDLINE/ PubMed U. S. National Library of Medicine (NLM). Citace se člení do tematických celků (tzv. polí) v uvedeném pořadí:

1. Autor - příjmení a zkratky jmen prvních pěti autorů; je-li autorů šest a více, uvádí se jen první tři a zkratka "et al." (z latinského et alii = a ostatní). U sestavovatelů monografie se za jména píše označení "(editors)" nebo zkratka "(eds)".
2. Název - plný název práce v jazyce originálu s velkym počátečním písmenem jen na začátku (a tam, kde to vyžadují pravidla pravopisu), podtitul se píše za dvojtečku.
3. Typ média, resp. nosiče - uvádí se v hranaté závorce "[CD-ROM]", "[web site]", "[homepage on the Internet]", "[monograph on the Internet]", českou internetovou stránku lze označit "[www stránka]". U tradičních (tištěných) dokumentů se tento údaj vynechává.
4. Vydání, resp. verze - závazný údaj u knih a monografií, u článku v periodiku se nepíše. Zahrnuje pořadí vydání a místo vydání. U českých dokumentů lze anglické "edition", resp. "ed." nahradit "vydání", resp. "vyd.". Jméno města se nepočešťuje, píše se např. London, New York, nikoli Londýn, Nový York. Chybí-li údaje o místu vydání, do hranaté závorky lze uvést zemi nebo zkratku "[s. l.]" (z latinského sine loco = bez místa).
5. Nakladatelské, resp. vydavatelské údaje:
   (a) U knihy jméno nakladatele, resp. vydavatele v nejkratší srozumitelné podobě, u periodika oficiální zkratka názvu časopisu. Chybí-li jméno nakladatele, resp. vydavatele, píše se do hranaté závorky "s. n." (z latinského sine nomine = beze jména).
   (b) Datum, popř. rok vydání, u elektronického materiálu i datum poslední úpravy a datum citování: "[updated YYYY Mon DD; cited YYYY Mon DD; ]", popř. "[aktualizace DD. měsíc RRRR; citováno DD. měsíc RRRR]" nebo "[aktualizace DD. měsíc RRRR; cit. DD. měsíc RRRR]"
   (c) Fyzický popis, tj. ročník, event. číslo (v závorce) a stránkový rozsah (paginace). U citace celé monografie se počet stránek neuvádí, u kapitoly v monografii se udává za zkratku "p. ", popř. "s. " první a poslední stránka oddělené pomlčkou. U citace článku v časopisu se udává první a poslední stránka oddělené pomlčkou bez dalšího označení. U citace z internetu se event. odhadne přibližný rozsah: "[about 3 p.]" nebo "[about 2 screens]".
   (d) Přístup ke zdroji se uvádí zejména u internetové adresy: "Available from: http://www.lf1.cuni.cz/... ." event. "Dostupné z: http://www.lf1.cuni.cz/... .". Podtržení označuje aktivní hypertextový odkaz, takže internetová adresa v tištěném dokumentu není podtržena.

      Pro název časopisu se užívá oficiální zkratka. Zkratky často citovaných časopisů naleznete na Seznamu oficiálních zkratek některých časopisů. Iniciály prvních jmen autorů a zkratky názvu časopisu se píší bez teček, u českých časopisů se na rozdíl od mezinárodní oficiální zkratky uvádí i diakritická znaménka a jsou přípustná malá počáteční písmena ve víceslovných názvech (místo Klin Mikrobiol Infekc Lek se uvádí Klin Mikrobiol Infekč Lék a vzhledem k rozkolísání zkratky v minulých letech i Klin Mikrobiol Inf Lék, resp. Klin mikrobiol inf lék). Pole autorů se ukončí tečkou. Pole názvu se ukončí tečkou, ale pokud následuje popis média v hranaté závorce, tečka se píše až za něj. V poli vydání se pořadí vydání ukončuje tečkou, místo vydání dvojtečkou. V nakladatelských údajích se za jménem nakladatele uvádí středník a za zkratkou názvu časopisu tečka, za datem vydání, resp. rokem se píše středník, za ročníkem a v závorce číslem se píše dvojtečka, citace se ukončuje tečkou. Mezi číselnými nakladatelskými údaji se nevynechávají mezery (vyjma mezery po zkratkách "p. " a "Suppl "). Zkratka názvu časopisu se píše kurzívou.

      Při úpravě citací jednotlivých typů dokumentů se řiďte následujícími pokyny a příklady.

• Standardní časopisecký článek (standard journal article):
  První A, Druhý A, Třetí A, et al. Název článku. Oficiální zkratka časopisu. Rok;ročník(číslo):stránkový rozsah.
  
• Organizace v roli autora (organization as author):
  Organizace. Název standardu apod. Zkratka názvu časopisu. Rok;ročník(číslo):stránkový rozsah.
• Časopisecký článek v suplementu (journal article in the supplement):
  První A, Druhý B. Název článku. Oficiální zkratka časopisu. Rok;ročník(Suppl číslo suplementa):stránkový rozsah.
• Článek s publikovanou opravou, článek znovu publikovaný s opravami (article with published erratum, retracted article, article with republished with corrections)
  Původní úplná citace. Erratum in: Nové umístění článku.
  Původní úplná citace. Corrected and republished from: Nové umístění článku.

• Kniha, monografie (book, monograph):
  První E, Pátý E (editors). Název knihy. 1st ed. Město: Vydavatel; rok.
  
• Kapitola v knize (chapter in a book):
  První A, Pátý A. Název kapitoly. In: Editor A, Editor B (eds). Název knihy. Město: Vydavatel; Rok. p. nebo s. stránkový rozsah.
• Článek v konferenčním sborníku (article in a conference proceedings)
  Autor A, Autor B. Název sdělení. Název sborníku, např. Proceedings of the 10th International Congress of ...; Rok Měs Od-Do; Město konání, Země. Město vydání: Vydavatel; Rok.

• CD-ROM:
  Autor A, Autor B. Název [CD-ROM]. Město: Vydavatel; rok.
• Internetové stránky, resp. stránka (web site, homepage):
  Název stránky [homepage on the Internet]. Město. Organizace; Rok [updated YYYY Mon DD; cited YYYY Mon DD]. Available from: http://www.nekde.cz/.
• Časopisecký článek na internetu (journal article on the Internet):
  Autor A, Autor B. Název článku. Oficiální zkratka časopisu. Rok Měs [cited YYYY Mon DD];ročník(číslo):[přibližný rozsah]. Available from: http://www.nekde.cz/urcity_clanek.htm.
  
• Monografie na internetu (monograph on the Internet):
  Autor A, Autor B. Název monografie [monograph on the Internet]. Město: Vydavatel; Rok [cited YYYY Mon DD]. Available from: http://www.jinde.cz/monografie/.
• Databáze na internetu (database on the Internet):
  Název databáze [database on the Internet]. Město: Organizace (knihovna); Rok - [cited YYYY Mon DD]. Available from: http://www.organizace.cz/databaze/zaznam.php.

      Další typy dokumentů a pramenů (např. novinový článek, dizertace, slovník apod.) mají předepsaný formát bibliografické reference, který je přístupný on-line na webové stránce U. S. National Library of Medicine (NLM).

Příklady:

• Standardní článek v časopisu:
  Dlouhý P, Herold I, Kolář M, et al. Postavení linezolidu v léčbě rezistentních grampozitivních infekcí. Klin Mikrobiol Inf Lék. 2006;12(1):4-9.
• Článek v suplementu časopisu:
  Křemen st J, Stříbrná J, Pavlíková A, et al. Metody molekulární biologie v dermatovenerologické diagnostice. Prakt Lék. 2005;85(Suppl 1):40-2.
• Monografie (kniha):
  Wilson SJ. Blood cultures. 3rd ed. New York: Churchill Livingstone; 1992.
• Kapitola v knize:
  Modr Z. Základy farmakokinetiky antibiotik. In: Vacek V, Hejzlar M (eds). Chemoterapie infekčních nemocí v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Avicenum; 1988. s. 42-52.
• Článek ve sborníku:
  Leib SL, Leppert D, Clements J, Lindberg RLP, Pfister LA, Täuber MG. Combined inhibition of tumor necrosis alpha converting enzyme and matrix metalloproteinases by BB1101 attenuates disease, mortality and brain damage in experimental bacterial meningitis (Paper 2044). Abstracts of the 39th Interscience Conference on Antimicrobial Agents and Chemotherapy; 1999 September 26-29; San Francisco, USA. Washington, DC: American Society for Microbiology; 1999.
• CD-ROM (1 CD ze sady):
  Mildvan D. (editor). AIDS (Vol. I). In: Mandell GL (editor-in-chief). Atlas of Infectious Diseases on CD-ROM [CD-ROM]. London: Electronic Press Ltd.; 1996.
• Článek z internetu:
  Scott LA, Stone MS. Viral exanthems. Dermatol Online J. 2003 Nov [cited 2004 Jan 10];9(3):4. Available from: http://dermatology.cdlib.org/93/reviews/viral/scott.html.

      Obecné požadavky na úpravu publikací v biomedicínských časopisech (Uniform Requirements for Manuscripts Submitted to Biomedical Journals: Writing and Editing for Biomedical Publication) přináší internetová stránka International Committee of Medical Journal Editors (ICMJE)

      Příspěvky vyhovující uvedeným požadavkům zasílejte na adresu: